Některé krasové i pseudokrasové a umělé j. se
přeměňují v ledové j. s trvalými, různě mohutnými nakupeninami ledu a ledových
krápníků. V zimním a jarním období vzniká za vhodných podmínek dočasný led v
j., zvláště ve vstupních částech. Zalednění je však částečné, méně často
úplné.
Led vzniká v j. nebo v jejích částech tam, kde teplota
jeskynního ovzduší klesne trvale pod bod mrazu a je dostatek skapové vody, vody v
jezírkách a jeskynních tocích, vody tavné z vyšších poloh jeskynního ledu a vody
sražené z par jeskynního ovzduší. Udržení ledu v jeskyních je otázkou zachování
komplikovaného klimatického režimu.
Ledové j. členíme podle vzdušného režimu na:
a) statické - obvykle pytlovitého charakteru s jedním vchodem a slepě
končící. Zůstávají trvale teplé nebo studené v celém svém prostoru nebo jeho části;
b) dynamické - se dvěma či více různě položenými vchody. Výměna
vzduchu nastává při každé větší změně teploty venkovního vzduchu v každé
roční době, při velmi nízkých teplotách se krátce dočasně zaledňují;
c) statodynamické - u rozsáhlejších jeskyní, které mají některé prostory
se samostatnou komunikací s venkovním ovzduším a které se mohou samostatně zalednit.
Ledové j. vznikají
obvykle na svazích se severní expozicí i v nižších nadmořských výškách. Známé
stáří ledových j., resp. jejich ledu, nepřekračuje pleistocén, často je
holocénní. |
