index: popis • zajímavosti • přírodní zvláštnosti

    ŠTRAMBERK, 415 m n.m. - malebné městečko na svazích Zámeckého kopce, Bílé hory, Skalek a Kotouče přitahuje každoročně stále větší počet návštěvníků a turistů svou romantickou polohou, přírodními krásami, historickými a kulturními památkami a v nejposlední řadě dochovanými i obnovenými rázovitými celky lidové architektury. malebné městečko na svazích Zámeckého kopce, Bílé hory, Skalek a Kotouče přitahuje každoročně stále větší počet návštěvníků a turistů svou romantickou polohou, přírodními krásami, historickými a kulturními památkami a v nejposlední řadě dochovanými i obnovenými rázovitými celky lidové architektury. malebné městečko na svazích Zámeckého kopce, Bílé hory, Skalek a Kotouče přitahuje každoročně stále větší počet návštěvníků a turistů svou romantickou polohou, přírodními krásami, historickými a kulturními památkami a v nejposlední řadě dochovanými i obnovenými rázovitými celky lidové architektury.

     Na každém kroku je zde patrná snaha uchovat podobu starého Štramberka pro budoucí generace alespoň částečně tak, jak ji známe z obrazů malířů Jaroňka, Blažíčka, Panušky a dalších.

    Zřízení městské památkové rezervace v roce 1969 vedlo k záchraně nejohroženějších památek lidové kultury a vytváří podmínky k nápravě toho, co minulé generace promeškaly.

ŠTRAMBERK na mapě

    Město najdete na severovýchodní Moravě, okres Nový Jičín. V r. 1995 mělo 3 343 obyvatel. Bylo založeno v roce 1359 pod hradem Strahlenbergem, který byl postaven cca v 1.pol. 14.století (přesné datum dnes nikdo nezná - existují jen dohady). Rozkládá se na úpatí Bílé hory (557 m), která má dva výběžky Skalku a Zámecký vrch. Asi kilometr od Štramberka je vápencový vrch Kotouč (532 m). Na jeho svahu se nachází jeskyně Šipka. Horní a Dolní předměstí, která se začala vyvíjet od 16. století, tvoří v českých zemích ojedinělý urbanistický soubor, v němž mají významné postavení roubené městské domy. Celkový dojem „Valašského betléma“ je umocněn terénem s úzkými uličkami. Úměrně k této zachované kráse jsou dotvořeny také interiéry města řadou plastik, původních studní s rumpály, bočních pavlačí a vzácnými sedlovými střechami. Pod Trúbou je náměstí s pozdně barokními zděnými domy s navými fasádami a farní kostel sv. Jana Nepomuckého. Z podhradí se postupně vyvinulo město, které dostalo opevnění s baštami - dodnes existuje ulice K baště. Na svazích Kotouče byl v r. 1929 vybudován Národní park se sochami osobností. U vstupu je v kapličce Valašský dřevěný betlém a socha Valašské Madony. Dominantou Kotouče bývala socha sv. Václava Františka Fabiánka odhalena r. 1932. Po okupaci ČSR byly zničeny české nápisy a pomník poškozen. V r. 1946 byl pomník opraven, ale po r. 1948 došlo k další devastaci až z pomníku nakonec zůstal jen kus kamenného podstavce. 6. srpna 1994 byl pomník znovu odhalen a vysvěcen.
    Ve Štramberku se r. 1920 narodil cestovatel Jiří Hanzelka, který spolu s Miroslavem Zikmundem procestoval svět v automobilu zn. Tatra, vyrobeném v nedaleké Kopřivnici.

více na: www.stramberk.cz

nahoru

Zajímavosti:

    •  ŠTRAMBERSKÁ TRÚBA
Válcovitá 40 m vysoká věž z kamenného zdiva, zbytek gotického hradu z konce 13. století. Za obnovu vděčí nadšení MUDr. Adolfa Hrstky. Při opravě v r. 1903 byla restaurátorem Kamilem Hilbertem upravena na Trúbě rozhledna se zachovanými zbytky opevnění spolu s Hrstkovou chatou z r. 1903.

    •  MĚSTSKÉ HRADBY
Zbytek městského opevnění s „Horní baštou“ a baštou „Na kopci“.

    •  NÁMĚSTÍ
Jako celek je chráněnou památkou (moc pěkné) - foto #1, #2.

    •  STARÁ VĚŽ
Zbytek farního kostela sv. Bartoloměje ze 14. století. Ten byl zbořen roku 1782. Zůstala jen věž, která dodnes slouží jako zvonice. Při ní byl roku 1994 vybudován amfiteátr „Pod starou věží“ vhodný pro historické hry a koncerty - foto.

    •  STUDNY
S dřevěným roubením, kryté šindelovou střechou: Na Horečce, Na Kopci, u muzea, dále napajedlo zvané Velké koryto (opraveno v r.1954). foto - studna u muzea.

    •  NÁRODNÍ SAD NA KOTOUČI
Nyní Národní přírodní památka Šipka - byla otevřena 6. srpna 1922. V průběhu let zde vznikla galerie soch a památníků našich národních velikánů. Z Kotouče jsou překrásné pohledy na Štramberk, pro svou malebnost nazývaný „Moravský betlém“.

    •  DŘEVĚNÁ ZVONIČKA
Na Bezručově vyhlídce na Kotouči.

    •  BOTANICKÁ ZAHRADA - ARBORETUM
Budované od r. 1997 v Obecním lomu. Jeskyně Pouťová, naleziště fosilií, lezecké stěny.

    •  ROZHLEDNA NA BÍLÉ HOŘE
Rozhledna na Bílé hoře byla již v záměrech pana Dr. Adolfa Hrstky na počátku tohoto století jako kamenná mohyla, jež měla být památníkem obětem první světové války a zároveň umožňovat návštěvníkům kopce Bílá hora (v té době lysého) co nejlepší rozhled do kraje.
Současná víceúčelová věž navržená Ing.arch. Milanem Šmídem využívá symbolu struktury DNA. Ta se vine podél betonového dříku k vrcholu věže. Struktura DNA, neboli spirála života, má být v budoucnu ukončením naučné stezky, jež vede lesoparkem ze strany Štramberku a nazývá se Sluneční cestou.

nahoru

Přírodní zvláštnosti:

    •  KOTOUČ
Vápencový vrch opředený pověstmi a památný mnoha nálezy. Je složen z jurského vápence, který je zbytkem usazenin moře rozkládajícího se na Moravě v druhohorách. Vápenec je přeplněn zkamenělinami, což činí z Kotouče významnou paleontologickou lokalitu. Ze stejného vápence jako Kotouč je též Zámecký vrch (s jeskyní Slámovou slojí a jeskyní Vykopanou), Skalky a Váňův kopec na JV svahu Bílé hory (s Pouťovou jeskyní).

    Jak vznikl vrch Kotouč
Zajímavá pověst vypráví o tom, jak chtěl pekelník zasypat Štramberskou kotlinu. Až od Brna nesl velkou bílou skálu. Záměr mu však překazilo kohoutí zakokrhání. Čert musel skálu upustit a na tomto místě se dodnes vypíná vápencový Kotouč. Říká se, že jeskyně ukrývá poklady, které pečlivě hlídají skřítci a také tajnou chodbu vedoucí až na Radhošt.

    •  PRAVĚKÉ NÁLEZY
Na Kotouči bylo nalezeno mnoho pozůstatků po osídlení z různých dob. Nejstarší jsou z mladší doby kamenné. Nejvíce je zastoupena mladší doba bronzová, kdy lid popelnicových polí vybudoval na temeni Kotouče sídliště a obehnal je kamennou a hliněnou hradbou.

    •  JESKYNĚ ŠIPKA
Na S svahu Kotouče má světové jméno. Archeologický výzkum zde prováděl v letech 1879-1883 Karel Jaroslav Maška. Nejvýznamnější nález je úlomek dolní čelisti dítěte Homo sapiens neandertalensis, díky němuž se Šipka stala jedním ze světoznámých nalezišť neandrtálského člověka. Dále zde byly objeveny velmi primitivní kamenné nástroje a celé i roztříštěné kosti mnoha pleistocenních zvířat (jeskynní medvěd, hyena, lev, divoký kůň, jelen, tur, nosorožec). Stáří je odhadováno asi na 40 000 let.

nahoru